|
|
Využití mezifázové reologie ke studiu biologických systémů
Kachlířová, Helena ; Kalina, Michal (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zavedení relativně nové metody mezifázové reologie a na její optimalizaci. Optimalizace metody byla realizována na dvou typech mezifázových rozhraní, a to kapalina-kapalina za použití vzájemně nemísitelných systémů voda-chloroform a voda-toluen a na rozhraní kapalina-vzduch. Aplikovatelnost metody byla testována na reálných vzorcích v podobě povrchově aktivní látky septonex a následně na biologickém systému, konkrétně hovězím sérovém albuminu. Mezifázová rozhraní tvořená molekulami septonexu vykazovala čistě viskózní charakter, přičemž rigidita rozhraní se mírně zvyšovala až do kritické micelární koncentrace a po překročení této koncentrace se snižovala. Naproti tomu hovězí sérový albumin vytvořil na rozhraní film viskoelastického charakteru s převahou elastické složky.
|
|
|
Niklové povlaky hořčíkových slitin
Kosár, Petr ; Richtera, Lukáš (oponent) ; Zmrzlý, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá niklovými povlaky na hořčíkových slitinách. V úvodu teoretické části je krátce pojednáno o fázovém složení slitiny AZ91, za kterým následuje detailní popis pěti různých přístupů autorů k mechanismům chemického vylučování Ni-P povlaků. Teoretickou část uzavírá rešerše zpracovaná na téma současného výzkumu v oblasti chemického niklování, vlivu mikrostruktury slitiny AZ91 na bezproudou depozici a možnosti snížení drsnosti povlaků přídavkem povrchově aktivních látek. V experimentální části bylo pomocí elektronové rastrovací mikroskopie a invertovaného světelného mikroskopu pozorována morfologie a složení Ni-P povlaků včetně mezivrstev během optimalizace předúpravy hořčíkové slitiny a niklovací lázně. Pomocí energiově-disperzní analýzy byl v povlacích stanoven průměrný obsah fosforu. V závěru experimentální části byla na mikrotvrdoměru provedena mechanická charakterizace těchto povlaků.
|
|
|
Srovnávací studie interakcí tenzidů s hyauronanem a jinými polyelektrolyty.
Stiborský, Filip ; Pravda,, Martin (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány interakce v systému obsahující polyelektrolyt-tenzid při nízkých i vysokých koncentracích tenzidu. Při fluorescenčním měření byl použit pyren jako fluorescenční sonda, jako tenzid byl použit kationtový cetyltrimethylamonium bromid a jako hlavní polyelektrolyt byl zvolen polystyrensulfonát sodný o molekulové hmotnosti 1 MDa. V prostředí obsahující 0,15 M NaCl docházelo ke tvorbě komplexních struktur – sraženin v okolí CMC koncentrace a za touto koncentrací. Ve směsích obsahující dohromady polyelektrolyty polystyrensulfonát sodný i hyaluronan převládaly především agregační schopnosti polystyrensulfonátu sodného při různých koncentračních poměrech. Za hodnotou CMC však začaly působit také agregační schopnosti hyaluronanu.
|
|
|
Studium optimalizace termoizolačních vlastností tvrdých polyurethanových pěn
Eliáš, Filip ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá procesy probíhajícími během výroby tvrdých polyurethanových-polyisokyanurátových (PU-PIR) pěn, jejich vlastnostmi a technologií. Jedná se zejména o princip nukleace a stabilizace pěny. Smyslem pochopení těchto zákonitostí je jejich následné využití pro zlepšení tepelně izolačních vlastností materiálu. V experimentální části práce je studován vliv aditiv a ultrazvukového vlnění na vlastnosti tvrdé PU-PIR pěny. Nově bylo zjištěno, že nízkomolekulární sloučeniny s perfluorovaným řetězcem způsobují zmenšení velikosti buněk pěny a její nižší tepelnou vodivost. Zmíněná aditiva působí patrně na principu povrchově aktivních látek, kdy usnadňují nukleaci a stabilizují vznikající zárodky bublin. Pravděpodobně se stávají i součástí napěňovacího média, čímž také snižují tepelnou vodivost. Látky podobného chemického složení mají v PU-PIR pěnách unikátní účinek. Další výzkum by bylo možné zaměřit na levnější způsoby přípravy perfluorovaných sloučenin.
|
|
|
Screening produkce biosurfaktantů u vybraných termofilních bakterií
Řeháková, Veronika ; Nováčková, Ivana (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je produkce biosurfaktantů vybranými termofilními bakteriemi. Teoretická část obsahuje obecnou charakterizaci termofilních bakterií, popisuje struktury a klasifikaci biosurfaktantů, charakterizuje jejich vlastnosti a využití. Závěr teoretické části se věnuje produkci biosurfaktantů termofilními bakteriemi. Experimentální část se zabývá screeningem produkce biosurfaktantů u vybraných termofilních bakterií. Termofilní bakterie byly získány z kompostů a aktivovaných kalů. Izolace není předmětem bakalářské práce. Celkově 39 bakteriálních izolátů bylo kultivováno a supernatanty kultivačního média byly testovány screeningovými metodami na přítomnost biosurfaktantů, a to stanovením aktivity emulze a solubilizací krystalického antracenu. Na základě výsledků těchto metod bylo vybráno 14 nejatraktivnějších producentů. Vybrané bakteriální kmeny byly znovu kultivovány a byla tak získána nová sada supernatantů. Pro podrobnější screening produkce vybranými termofilními bakteriemi byly kromě stanovení aktivity emulze a solubilizace krystalického antracenu přidány další metody: přímé měření povrchového napětí – Du-Noüy-Ring, metoda rozlévání kapky a metoda rozšiřování oleje. Výsledky byly zhodnoceny a metody byly znovu zopakovány pro novou sadu supernatantů za účelem ověření reprodukovatelnosti produkce. Výsledky všech testů byly porovnány a následně byli určeni tři nejspolehlivější termofilní bakteriální producenti.
|
|
|
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Moravcová, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
|
|
|
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Kostíková, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
|
|
|
Screening produkce biosurfaktantů u vybraných termofilních bakterií
Řeháková, Veronika ; Nováčková, Ivana (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je produkce biosurfaktantů vybranými termofilními bakteriemi. Teoretická část obsahuje obecnou charakterizaci termofilních bakterií, popisuje struktury a klasifikaci biosurfaktantů, charakterizuje jejich vlastnosti a využití. Závěr teoretické části se věnuje produkci biosurfaktantů termofilními bakteriemi. Experimentální část se zabývá screeningem produkce biosurfaktantů u vybraných termofilních bakterií. Termofilní bakterie byly získány z kompostů a aktivovaných kalů. Izolace není předmětem bakalářské práce. Celkově 39 bakteriálních izolátů bylo kultivováno a supernatanty kultivačního média byly testovány screeningovými metodami na přítomnost biosurfaktantů, a to stanovením aktivity emulze a solubilizací krystalického antracenu. Na základě výsledků těchto metod bylo vybráno 14 nejatraktivnějších producentů. Vybrané bakteriální kmeny byly znovu kultivovány a byla tak získána nová sada supernatantů. Pro podrobnější screening produkce vybranými termofilními bakteriemi byly kromě stanovení aktivity emulze a solubilizace krystalického antracenu přidány další metody: přímé měření povrchového napětí – Du-Noüy-Ring, metoda rozlévání kapky a metoda rozšiřování oleje. Výsledky byly zhodnoceny a metody byly znovu zopakovány pro novou sadu supernatantů za účelem ověření reprodukovatelnosti produkce. Výsledky všech testů byly porovnány a následně byli určeni tři nejspolehlivější termofilní bakteriální producenti.
|
|
|
Využití mezifázové reologie ke studiu biologických systémů
Kachlířová, Helena ; Kalina, Michal (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zavedení relativně nové metody mezifázové reologie a na její optimalizaci. Optimalizace metody byla realizována na dvou typech mezifázových rozhraní, a to kapalina-kapalina za použití vzájemně nemísitelných systémů voda-chloroform a voda-toluen a na rozhraní kapalina-vzduch. Aplikovatelnost metody byla testována na reálných vzorcích v podobě povrchově aktivní látky septonex a následně na biologickém systému, konkrétně hovězím sérovém albuminu. Mezifázová rozhraní tvořená molekulami septonexu vykazovala čistě viskózní charakter, přičemž rigidita rozhraní se mírně zvyšovala až do kritické micelární koncentrace a po překročení této koncentrace se snižovala. Naproti tomu hovězí sérový albumin vytvořil na rozhraní film viskoelastického charakteru s převahou elastické složky.
|
|
|
Tenzidy v povrchových a odpadních vodách
Štefka, Michal ; Vávrová, Milada (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou výskytu povrchově aktivních látek v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimalizované metody pro stanovení vybraných povrchově aktivních látek ze vzorků odebíraných z vodních toků a na přítocích a odtocích čistíren odpadních vod. Byli vybráni zástupci aniontových, neiontových a amfolytických tenzidů. Na základě optimalizace metody a jejího pilotního testování v zahraničí na vzorcích povrchových vod byl výběr analytů pro podmínky v České republice upraven a operativně rozšířen. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Analýza kationtových tenzidů byla zpracovávána na kapalinovém chromatografu s UV-VIS detektorem. Optimalizovaná metoda pro stanovení aniontových tenzidů byla aplikována na reálné vzorky. Povrchová tekoucí voda byla odebírána na řece Thurso ve Skotsku a dále pak na vodních tocích v povodí řeky Moravy. Kromě bodového monitoringu byl zařazen rovněž kontinuální týdenní odběr vody z Tvaroženského potoka a Litavy. Odpadní voda byla odebírána na třech čistírnách odpadních vod (ČOV) v Jihomoravském kraji (Brno-Modřice, Hodonín a Břeclav).
|
host ::
RSS.